4 díl-škola

27. prosince 2009 v 19:08 | Sissi


Nechtěla jsem nic probíra a už vůbec né to co chtěl probírat on.Školu!Takové ty hloupé otázy jestli už jsem připravena začít znova nebo jestli chci ještě pár dní zůstat doma.Stejně to bylo fuk.Dřív nebo později jsem tam musela a pokaždé to bylo utrpení.Hodila jsem ledabile jídlo na talíř a podala ho Patrikovi.
,,Dík"zamumlal a poklepal na druhou volnou židli."Doufám žesi dáš se mnou."
Můj taktický plán zdekovat se s houskou k sobě do pokoje mi tedy nevyšel a tak jsem to musela přetrpět.
Patrik ukusoval housku, spokojeně mlaskal a tvářil se u toho jako mílius.,,Je to výborný.Kdybys chtěla mohla bys mi pomáhat jako brigádnice v bistru"Olízl si prsty a pokračoval"tedy samozdřejmě jen přez víkendy.O týden se musíš učit"
Nechápavě jsemse na něj usmála.Rozhodla jsem se že tentokrát mu s tím nepomůžu.Jenom at se poškvaří vevlastní štávě a řekne mi to sám.Trvalo to dost dlouho než to ze sebe vysoukal.Než z něj vypadlo o mé budoucí škole měla už jsem dávno housku v sobě.Na otázku jestli už jsem připravenájít do školy jsem ani neodpověděla jsen jsem sebrala talíře ze stolu a strčila do dřezu.
,,Kdyžnebudeš komunikovat nepomůžeš si tím"řekl už trochu nabroušený Patrik.,,Můžu ti dát nějaký ten týden čas jestli se ještě necítíš jít do nového prostředí.Vím že posledních dobou je těch změndost a že ve škole taky s kolektivem od doby co nám umřeli rodiče moc nevycházíš ale já bych nerad šel do vězení za to že tě neposílám do školy Nancy!,,
Vzdychla jsem.,,Nemusíš si dělat starosti.Půjdu hned zítra!"
Zbytek dne jsem strávilazavřená u sebe v pokoji s notebookem.V hlavě mi pořádleželi Patrikovi slova.Nevycházíš s kolektivem...Tím chtěl jako naznačitže jsem monstrum nebo co?!Na druhoustranu měl pravdu.Od doby co mi umřeli rodiče jsem v žádné škole nevydržela.Na každé škole jsem byla třídním bulíčkem.Brečela jsem kvůli každé prkotině..Často jsem trávila hodiny položené hlavou na lavici.Někde se mi smáli a házeli po mě papírama a jinde okolo mě zase všichni chodili po špičkách.NMa každé škole jsem prostě byla ten křikloun kterému umřeli rodiče.Vlastně jsem byla na jednu stranu ráda že jsme se pořád stěhovali.S těma lidma bych nevydržela.Ale tady jsem si dala přecevzetí že vydržím i kdyby se stalo nevím co.
Ráno už jsem si tím ovšem nebylatak jistá.Vzbudily mě ostré sluneční paprsky jako by mě chtěli zbičovat před popravou.Litovala jsem svého pošetilého rozhodnutí že půjdu do školy už dnes.Do toho všeho mi ještě bratr koncertoval tím že bušil na zamčené dveře pokoje abych vstala.
,,Pospěš si nebo přídeme pozdě"skřehotal neunavně.
Jen jsem protočilaoči ke stropu a dala se do oblíkání.Natáhla jsem na sebe svoje oblíbene džíny a triko s nátělníkem a předstoupila před zrcadlo.Šáhla jsem po prvním šuplíku kdejsem měla schovanou svojí čepku ale pak mi ucukla ruka.Místo toho jsem popadla dvě gumičky se srdíčky a udělala si vzhledné culíky.Přece jeen ta čepka už byla trochu otřepaná.Když jsem pak ale na sebe koukla do zrcadla zarazila jsem se.Vypadala jsem hloupě.Už už jsem si chtěla vlasy rozpustit ale bratr se znovu ozval.Tak jsem jen popadla tašku a konečně odemkla dveře.
,,Teda ty ses zase vymodila..A proč máš okolo krku šálu?Tebe bolí v krku nebo co?"
Naštvaně jsem do něj strčila a posadila se ke stolu.
,,Hele to je moje!"rozeřval se Patrik jako malé dítě.,,A vubec přestan jíst!máme na čas.Najíš se ve škole!"
Tak jsem spolkla poslední lžičku ovocných křupek s mlíkem a zvedla se ze židle.Páta mě popoháněl jako uragán.Popravdě řečeno trochu mi tím lezl na nervy.A ještě víc tím že mě chtěl doprovázet až ke škole.
Dělal jakobych šla snad do školy poprvé nebo co.Ukecala jsem tos ním na předposlední blok a i tak mi bylo dost trapně.
,,Ale příjdu tě vyzvednout jasný?"Potom mi dal ještě spousty přednášek jako za kterou učitelkou mám jítjak se jmenuje moje třídní a tak.Abych se přiznala šlo to jednim uchem tam a druhým ven.Ne protože by mě to nezajmalo(i když to nebylo zrovna záživné téma)ale protože jsem si uvědomila jednu věc.
,,Patriku počkej!"Vypískla jsem když už byl otočeny směrem k domovu.
,,Co se děje?"
,,To je soukromá škola vid?"
Patrik se rozesmál"co blázníš?Kde bych na to asi vzal peníze..To sou fakt otázky.A ted už jdi nebo fakt přijdeš pozdě.A pamatuj co jsem řikal.
Otočila jsem se se strachem a namířila si to ke škole.Takže tam určitě potkám Mika!No to bude pěknej trapas.Aspon jsem doufala že se mnou nebude chodit do třídy.Z toho zamyšlení jsem si ani nevšimla že jsem školu přešla.Musela jsem se rychle vrátit.Trochu mě zamrazilo.V dálce jsem vidělajak dobíhá do budovy nějaká holka.Zřejmě nechtěla přijít pozdě.Jinak bylo všude okolo ticho jak na hřbitově.Nikde ani živáčka..Ted už jen stačilo vykročit pravou...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peta Peta | 10. ledna 2010 v 23:51 | Reagovat

Nemela bys ty texty delat tak dlouhe a aspon je rozkouskovat protoze to pak ostatni nebavví  čiíst!

2 Veronika Veronika | 27. dubna 2010 v 21:12 | Reagovat

[1]: právě že dlouhé texty sou moc dobré! sice čím víc obrázků tím líp ale rozhodně lepší než milion obrázků a pod tím 1 věta!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.